Lidé a politické uspořádání

Švýcarská konfederace se skládá z 20 kantonů a 6 polokantonů, z nichž každý má vlastní ústavu, parlament i vládu.

Zákonodárnou moc zastává Spolkové shromáždění (Národní rada a Rada kantonů).

Spolková vláda (moc výkonná) je vedena Spolkovou radou, ze které se na jeden rok volí spolkový prezident.

Vláda hlasem lidu

Všechny významnější otázky se řeší referendem, ovšem Švýcarsko zdaleka není symbolem pro ideální demokracii – do roku 1971 bylo upíráno volební právo ženám a tento postoj přetrval ve dvou polokantonech až do roku 1989.

Ve Švýcarsku se mluví hned čtyřmi jazyky – v severních kantonech je hojně používána němčina (65 %) ve spoustě různých dialektů, na západě dominuje francouzština (19 %), v kantonu Ticino uslyšíte nejčastěji italštinu a u některých starších obyvatel se dá ještě narazit na rétorománštinu (méně než 1 procento).

Švýcarská náboženství

Náboženské rozvrstvení téměř kopíruje to jazykové – německy mluvící jsou většinou protestanté (luteráni a kalvinisté), ve francouzských a italských oblastech převažují římští katolíci.